Děkanka Praha

Před cestou do Jičína nás čekalo na můj vkus příliš brzké vstávání, odjížděly jsme už o půl osmé ráno. A podle pohledu do tváří zívajících spoluhráček jsem usoudila, že jsme na tom podobně. I přesto jsme ale dorazily na Děkanku, kromě jedné posádky, která vyrážela po své vlastní trase. Po krátkém čekání na Veve, která po Marušce převzala roli největšího zdržovatele, jsme vyrazily na cestu. S nutnou zastávkou na benzinové pumpě Kontakt, která nevzbuzovala přílišnou důvěru, jsme dojely k hale.

Před prvním zápasem nás v hale přivítaly songy z diseneyho pohádek a nechyběl ani božský Karel. To náš notně oslabený tým (chyběla Di, Paty i Ivča) vyhecovalo k vskutku aktivní rozcvičce. S údivem jsme zjistily, že jsme snad poprvé v celé sezóně na palubovce dříve než náš soupeř – tentokrát tým FBŠ bé. Vstup do zápasu se nám ale gólově příliš nepovedl. Hra se přelévala ze strany na stranu a naši branku ohrožovala hlavně Doktor, jejíž rány naštěstí ani jednou neskončily za Katčinými zády. Na konci první třetiny v přesilovce se naopak rafinovanou střelou od půlky mezi „betony“ gólmanky trefila Oxi a načala gólový účet utkání. Soupeřky ale vzápětí vyrovnaly.

Další dva góly z dílny nejlépe útočící obránkyně/někdy i útočnice Oxi ale znamenaly další vedení. Navíc hned ve svém prvním střídání skórovala Veroun a už to s námi začínalo vypadat lépe. Soupeřky ještě snížily na 4:2, potom ale už se trefovaly jenom hráčky Děkanky a to v pořadí Veve – Luzi – Gabča – Veve.

Přestávka mezi zápasy byla tentokrát mimořádně dlouhá a tak se většina týmu odebrala do restaurace nebo bufáče v hale. Nejmenované spoluhráčky zhřešily dokonce hamburgrem a hranolkami. Potom většina týmu sledovala hru našeho příštího soupeře z Ústí nad Labem. I když podle pohledu do tabulky mohl zápas s prvního s posledním vypadat jednoznačně, obraz hry byl jiný. Soupeřky obětavě bránily, vrhaly se do rychlých brejků a vůbec se pohybovaly poměrně rychle.

Přesto to byla Děkanka, která dala první gól po zásluze Mišky. Hned v úvodu druhé třetiny si ale slabší chvilku vybrala Zuzka, kdy nezkrotila hopsající míček a po sérii dalších nepovedených obranných zákroků bylo vyrovnáno. To nám příliš nepomohlo. Nabuzený soupeř kousal a Děkanka pálila šance jednu za druhou. Nutno poznamenat, že v utkání zacinkalo několik ústeckých tyčí. Na konci druhé třetiny se nám ale podařilo vybojovat vedení znovu, když Miška už po několikáté v utkání poslala pěknou přihrávku na Zuzku a ta se trefila. Třetí část hry se nám gólově podařila nejvíc. Trefila se Oxana, Miška a znovu Oxana. Vítězství nám sice přineslo potřebné body, ale koukatelné moc nebylo. Děkanka si v Jičíně zajistila vítězství v 1. lize žen. Jihlava má totiž horší skóre ve vzájemných utkáních a tak na výsledcích dalších již nezáleží.

Příště hrajeme v domácím prostředí na Děkance a kromě lepší hry očekáváme také celodenní oslavy