V pátek jsme byly donuceny vyrazit za nepříznivých povětrnostních podmínek do Jihlavy, abychom tam odehrály osmifinálové utkání Poháru ČFBU. Už samotná skutečnost, že se nám podařilo na místo určení dorazit v plném počtu a neporušeném stavu lze považovat za výhru, tu zápasovou jsme si ale musely tvrdě vybojovat.

Před zápasem se stala „zcela neoprávněně“, měla totiž trochu nadmuté bříško neb obědvala fazole, terčem posměchu Paty. Holky se jí posmívaly, že prý má alespoň nabito, jak se ukázalo záhy, nabito měla.

Protihráčky byly na zápas jak se patří nažhavené a zdálo se, že byly i výborně psychicky a fyzicky vybaveny. Po hřišti lítaly jako šílené a nedávaly nám moc prostoru proto abychom si mohly vytvořit nějaký souvislejší tlak. No po pravdě jakýkoli tlak. Hrálo se nahoru dolu a z prvního gólu se mohly radovat protihráčky. I když je pravda, že jsme měly možnost skórovat z trestného střílení na faulu po pronikající Péťu. K výkonu se postavila čelem Di a po blafáku, gólmaka již byla prakticky překoná, trefila bohužel jen tyčku. Těch pak ostatně trefila ještě několik. Takže zpět k první brance, kterou jsme obdržely po hrubici v obraně, kdy po kličce do středu prostřelila protihráčka gólmanku k pravé tyči. Naštěstí jsme ještě v téže minutě gólově odpověděly, když se po přihrávce od Luzi trefila do šibenice z první Paty. Vyrovnané skóre pak drželo dlouho i v druhé třetině, kdy se obraz hry prakticky nezměnil, až se konečně podařila Langi prolomit střelecká smůla a šly jsme do vedení. Po první třetině jsme byly nuceny stáhnout hru na dvě pětky, abychom trochu vystupňovaly tempo zápasu. Vstup do třetí třetiny se nám pak vysloveně vydařil. Hned ve 41 vteřině se trefila Monča, prý nějakou dorážkou o zem, gól jsem bohužel něviděla, tak to mám jen z doslechu. Cca o minutu později přidala gólík Luzi, která po přihrávce Paty běžela kolem mantinelu a věrna heslu, „když nevíš co s balónem, tak vystřel“ tak učinila a obránkyně si srazila střelu z nulového úhlu sama do branky. Dá se říct, že pak už jsme zápas kontrolovaly, i když trochu vzruchu přinesla ještě druhá branka Jihlavy, kterou se jim podařilo vstřelit v polovině třetiny a vykřesat tak ještě teoretickou naději na obrat. Další trefy, ale už nepřišly a když ovoce nepřinesla ani hra bez brankáře mohly jsme slavit vítězství.

Pak jsme se co nejrychleji osprchovaly a vyrazily směrem k domovu. Ostatně čekala nás ještě dlouhá cesta. V dalších bojích narazíme na někoho ze čtveřice Liberec, Vítkovice, Brno nebo Ostrava, takže se máme na co těšit. O našem soupěři rozhodne los, tak ať je k nám milosrdný.