Tím se samozřejmě nemyslí zima, která už se začala naplno hlásit o slovo, ale naše první liga žen. Že byla už o víkendu opravdu kosa mohou potvrdit všechny hráčky, které se o minulém víkendu sešly v hale Kotlářka (pro toho kdo by náhodou ono prostředí neznal, jedná se o nehostinnou nafukovací halu, která je ještě navíc pro všechny, s výjimkou Di, pěkně z ruky) k odehrání prvního a druhého kola.
Do prvního utkání jsme nastoupily plny očekávání (nastoupili, pokud počítáme i trenéry). Hráli jsme na tři pětky, což se většině hráček včetně mě moc nezamlouvalo, ale je nás jako much, tak se nedalo nic jiného dělat. Zatímco starší ročníky se s touto inovací jen špatně smiřovaly (vzhledem k rychlému zastydnutí kostí a svalů při delším posedávání), mladším to očividně tolik nevadilo.
První gól se nám podařilo střelit, po krapítko pomalejším rozjezdu, až v 15 minutě první třetiny, když se po ukázkové souhře trefila po přihrávce Luzi do černého Péťa. Druhá třetina už byla sice o poznání svižnější, ale gólově vyzněla úplně stejně, když se pomalou, ale přesně k tyčce umístěnou plívou, trefila Monča. Třetí třetina pak už byla plně v naší režii, když se rozehřály a rozstřílely konečně i stařenky a trefila se jednou Ivča a dvakrát Di. Zvláště druhý Di gól stál za to. Poté co si s protihráček udělala kuželky po ukázkové akci, která by se dala nazvat „pojď sem, kam jdeš“, zarazila poslední hřebíček do rakce našich soupeřek, totiž týmu Štíři České Budějovice.
Přestávka celkem příjemně utekla, když jsme v družném hovoru probrali, co se jen dalo. Trenéři dokonce v některých chvílích odmítli s námi konverzaci vést a s ruměncem na tvářích se raději vzdálili. V podnětném rozhovoru jsme pak pokračovali v restauraci po zápase.
K druhému utkání jsme se postavili proti našemu tréninkovému sparing partnerovi – Tatranu Střešovice. Měli jsme pěkně nahnáno, protože v tréninku si s náma někdy pohrával jako kočka s myší, ale zápas se nakonec ukázal být jasnou záležitostí. V první třetině jsme prakticky rozhodli o osudu utkání třemi přesnými trefami. V druhé přidali jednu a ve třetí další čtyři branky. Za zmínku stojí Ivči hatrik, když skórovala v každé třetině hned v první minutě. Zřejmě chtěla mít odpracováno hned na začátku, aby se pak nemusela už dál tak strašlivě dřít. Branky ještě přidaly dvě Veve, po jedné Di, Paty a Peťa. Radost nám nemohly zkazit ani tři góly Tatranu, z nichž dva jsme obdrželi v samotném závěru, za což jsme dostali od trenérů pěkně vyčiněno. Prý kazíme skóre gólmance a kdesi cosi. Ale my si z toho stejně nic neděláme a příště se prostě pokusíme, aby se něco podobného už neopakovalo.
Mezi dalším ligovým kolem ještě hrajeme pohár s Jihlavou, tak nám držte palce, ať když už se tam musíme táhnout na jeden zápas, vyhrajeme a postoupíme do dalších bojů.